Petřín – Růžový sad
Růžový sad patří mezi nejnavštěvovanější místa na Petříně. Jedná se o unikátní místo, které je osázeno dvanácti tisíci růžemi všech druhů, tvarů a barev. Růžový sad je tak nejvhodnějším místem k relaxaci.
Rozcestník: Petřín
Petřín – Růžový sad – panoramatická fotografie
(najeďte myší na obrázek a a pohybem kurzoru se začne pohybovat i obrázek)
Úvod
Park Růžový sad se rozprostírá na ploše kolem šesti hektarů. Nachází se na náhorní plošině Petřína, mezi barokním opevněním, Štefánikovou hvězdárnou a horní stanicí lanové dráhy. Park leží v nadmořské výšce 320 – 328 metrů nad mořem. Tato Růžová zahrada je, jak už název napovídá, místem, kde se nacházejí záhony plné růží. Počet růží dosahuje až dvanácti tisíc kusů. V zahradě se také nachází množství laviček, proto je tato část Petřína nejoblíbenějším místem k odpočinku, neboť zde můžete obdivovat nejen krásné růžové květy všech barev a druhů, ale také relaxovat při jejich překrásné vůni.
Historie
Tato část Petřína byla původně zarostlá lesním porostem, který byl později nahrazen vinnou révou a ovocnými stromy. Do roku 1932 sloužil pozemek, na kterém se sad rozprostírá, armádním účelům. Poté však prostor přestal být využíván a v letech 1932 – 1934 na tomto místě vzniklo Rozárium (růžová zahrada), která měla půdorys rosety a vějíře. Sad vznikl podle návrhu Josefa Kumpána.
K výsadbě Rozária bylo použito na osm tisíc kusů růží různých tvarů a druhů, které byly dodány velkými květinářstvími . Na tento projekt z jižní strany navázalo v letech 1935-1937 budování malé Květnice podle návrhu zahradního architekta Zdeňka Profouse. Ve Květnici bylo vysazeno množství trvalek, cibulovin a vodních i bahenních rostlin. Okolí sadu bylo osazeno trávníkem a habrem obecným, který byl zastřižen do živé stěny.
Procházka sadem
Poté co vystoupíte z lanové dráhy na vrcholu Petřína, máte možnost přímo před vchodem spatřit sousoší Polibek od Josefa Mařatky z roku 1921. Po levé straně v blízkosti Hladové zdi naleznete Štefánikovu hvězdárnu, u které se nachází památný strom a pomník Milana Rastislava Štefánika a sluneční hodiny. Poté co projdeme Růžovým sadem, přijdeme k novému dětskému hřišti, které je plné několika zajímavých atrakcí. Sad nás zavede přímo až k Petřínské rozhledně.
Adresa:
Újezd
Praha 1 – Malá Strana
Spojení:
Tram: 9,12, 20, 22, 57 – Újezd – dále lanovou dráhou až na Petřín , Růžový sad najdete u horní stanice lanové dráhy
Bus: 176, 510 – Švandovo divadlo (odtud tramvají č. 12, 20 do zastávky Újezd) – dále lanovou dráhou až na Petřín
Bus: 143, 149, 176, 217 – Stadion Strahov – dále podél strahovských kolejí směrem na Petřín
Metro – B Anděl (odtud tramvají č. 12, 20 do zastávky Újezd) – dále lanovou dráhou až na Petřín
Vyhledání spojení: klikněte zde
Informace o pražské dopravě: klikněte zde
Informace o pražské hromadné dopravě: klikněte zde
GPS: 50°4’53.578″N, 14°23’48.695″E
Památky Praha 1: - zde
Památky Praha 2: - zde
Památky Praha 3: - zde
Pražský hrad: -zde
Královská cesta: - zde
Židovská Praha: - zde
Rubrika osobnosti Prahy :- zde
Zdarma tištěný průvodce po památkách: - zde
« « Strahovské koleje – ubytování pro studenty ČVUT | Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského » »
Both comments and pings are currently closed.
Nahrávání ...
V informacích o růžovém sadu máte chybu. Bylo by dobré ji odstranit. Udáváte, že růžový sad nesl dříve jméno ministra zemědělství Antonína Švehly. AŠ však ministrem zemědělství nikdy nebyl, byl předsedou agrární strany, ale především na počátku republiky ministrem vnitra, od roku 1922 do r. 1929 s přestávkami ministerským předsedou – nejlepším, kterého Československo mělo.
Laskavě informaci opravte. Jinak jsem ráda, že se vůbec Švehlovo jméno objevuje.
A dotaz: nevíte, jak skončila Böhmova šlechtěná růže AŠ?