Tip na výlet v Praze: Bitva na Bílé hoře až Pražský hrad
Tento výlet Vás provede po zajímavých historických památkách Prahy 6. Ukáže Vám místo, kde se odehrála veledůležitá bitva našich dějin, která ve skutečnosti ani bitvou nebyla. Dále Vás zavede ke krásné církevní památce a konec výletu je v samém centru Prahy na Pražském hradě.
-
Mapa trasy:
http://maps.google.cz/maps/ms?msa=0&msid=202947159415092968266.0004abf1ec99a38e66993
Panoramatický pohled Letohrádek Hvězda
(najeďte myší na obrázek a a pohybem kurzoru se začne pohybovat i obrázek)
Začátek:
Dnešní výlet zahájíme na tramvajové zastávce Bílá Hora. Zde má tramvaj naštěstí konečnou stanici, tak ani nemůžeme vystoupit špatně. Nalevo od tramvajové zastávky uvidíme kostel s opadanou žlutou fasádou. Jedná se o poutní kostel Panny Marie Vítězné. Před kostelem si také můžeme prohlédnout pomník obětem II. světové války.
………………………………………………………………………………
Poutní komplex kostela Panny Marie Vítězné:
Na místě dnešního kostela se nacházela nejprve jednoduchá kaplička, která zde vyrostla 4 roky po bitvě na Bílé hoře (1620). Kaplička údajně sloužila k ukládání vyoraných kostí vojáků padlých v bitvě na Bílé Hoře. Z kapličky se později stalo vyhledávané poutní místo, které roku 1648 vyplenilo švédské vojsko. Kaple pak byla po dlouhá léta v troskách, a proto v letech 1704 až 1730 došlo k její přestavbě na rozsáhlý komplex poutního kostela. O jeho významu hovoří například i to, že na jeho výzdobě se podílela taková jména jako malíř Václav Vavřinec Reiner, který mimo jiné vyzdobil Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně. K zajímavostem zde patří také historie interiéru kostela, který je vyzdoben kopií obrazu Panny Marie pocházejícího z Říma. Tato malba je prý kopií obrazu, jehož originál byl údajně před bitvou na Bílé hoře zneuctěn –protestanskými vojsky – Panna Marie na něm měla vypíchnuté oči a místní páter Dominik s ním obcházel katolickou stranu vojska a vyzýval je k odplatě za pohanu Panny Marie. V roce 1785 se podobně jako mnohé další kostely nevyhnul reformám císaře Josefa II. a byl zrušen. Roku 1828 se dostal do správy Benediktinů v Břevnovském klášteře a ti ho spravují i v současné době. Díky tomu už opět slouží toto poutní místo jako klášter. Dne 8.12.2007 se do komplexu nastěhovaly sestry benediktinky z komunity Venio.
Adresa kostela:
Komunita Venio OSB
Klášter Benediktinek
Karlovarská 3/6
Praha 6
GPS: 50.075903,14.321896
Areál v této chvíli není veřejnosti přístupný.
………………………………………………………………………………
Kudy dál:
Vydáme se cestou kolem hlavní brány kostela a na jejím konci pokračujeme cestou doprava do ulice Řepská. Po 300 metrech vlevo uvidíme malou odbočku do pole a na malém náspu mohylu. Tato mohyla připomíná slavnou bitvu Na Bílé Hoře. Mohyla byla postavena v roce 1920 k 300. výročí bitvy.
………………………………………………………………………………
Bitva na Bílé hoře:
8 listopadu 1620 na Bílé hoře stálo proti sobě 28000 vojáků císaře Ferdinanda II. a 21000 vojáků českého krále Fridricha Falckého. Celá neslavná bitva trvala necelé dvě hodiny a skončila porážkou stavovského vojska s nedozírnými následky. Špatně placená a morálně rozložená stavovská armáda se dala nečekaně na útěk již po krátkém zkušebním výpadu armády císaře FerdinandaII., který měl jen otestovat, jak bude skutečná bitva probíhat. Z vítězství překvapené katolické vojsko se mstilo na prchajících vojácích. Podle dobových kronik množství mrtvých dosahovalo 2000-5000 obětí.
Důsledky bitvy:
V důsledku bitvy museli všichni lidé přejít na katolickou víru anebo odejít z Čech. Nelze také nepřipomenout popravu 27 předáků stavovského povstání dne 21. června na Staroměstském náměstí. Habsburkové upevnili svoji moc a vládli českým zemím až do roku 1918.
………………………………………………………………………………
Kudy dál:
Po prohlídce tohoto památného místa pokračujeme zpět od mohyly do ulice Řepská. Rodiče s dětmi zde mohou využít dětské hřiště.
………………………………………………………………………………
Dětské hřiště:
Toto hřiště se jmenuje Alej českých exulantů a můžete zde využit prolézačky, houpačky a jiné dětské atrakce.
Adresa:
Alej českých exulantů
Praha 6
GPS: 50.078127,14.322126
………………………………………………………………………………
Kudy dál:
Řepskou ulicí, která se v zatáčce mění na ulici Chrásťanskou, pokračujeme z mírného kopce až přijdeme k místu, kde před sebou uvidíme zeď Obory Hvězda. Je mnoho možných vstupů do obory. My se dáme vyšlapanou cestou skrz louku k nejbližší bráně v oplocení. Po zdolání několika schodů projdeme zdí a vstoupíme do areálu Obory Hvězda.
………………………………………………………………………………
Obora a letohrádek hvězda:
Obora byla zbudována pro loveckou kratochvíli krále a šlechty. Původně byla oplocena plaňkovým plotem, ale jelikož zvěř tímto plotem utíkala, byla celá obora roku 1562 obehnána zdí. Právě zeď byla důvodem, že v oboře často stanovala vojska. V dnešní době je obora využívána jako místo pro volný čas a odpočinek. Celou oborou procházejí 3 hlavní cesty, které jsou hojně využívány pro procházky nebo běh. V zimě tyto trasy využívají běžkaři. Všechny trasy se nakonec setkávají u Letohrádku Hvězda. Areálem také prochází naučná trasa s názvem: Oborou Hvězda. Naučná trasa má 15 zastavení a seznámí Vás se zajímavostmi této národní kulturní památky.
Obora hvězda je přístupná celoročně.
………………………………………………………………………………
Kudy dál:
Na naší vycházce pokračujeme jednou z cest, které vedou do kopce a na jeho vrcholu již uvidíme obrysy hlavní pamětihodnosti celého obory – letohrádku Hvězda.
………………………………………………………………………………
Letohrádek Hvězda:
Letohrádek Hvězda byl postaven v roce 1555. Jeho zvláštní dispozice velmi mnoho vypovídá o jeho staviteli „osvíceném“ Ferdinadu Tyrolském(arcivévoda Rakouský a mladší syn císaře Ferdinanda I.). Ferdinad Tyrolský se, jako v té době mnozí vzdělaní lidé, orientoval na umění a alchymii. Během svého života byl ovlivněn novoplatónskými idejemi a hermetismem, vyznávajícím principy harmonie, proporcí, symetrie, číselnou symboliku. V tomto duchu zvolil také podobu stavby s centrální dispozicí, odpovídající heliocentrické představě o uspořádání vesmíru – architektura byla analogickým odrazem makrokosmických dějů v díle člověka. Šesticípá hvězda (hexagram), vzniklá spojením dvou rovnostranných trojúhelníků, navíc symbolizovala spojení dvou protikladných sil do vzájemné harmonie, osvěcovala a dodávala životní sílu. Zjevením hvězdy – komety bylo předznamenáno i narození Ježíše. V půdorysu stavby se objevuje i symbolika hvězdy pěticípé, pokud se odmyslí paprsek vyhrazený schodišti. Do pentagramu bývala tradičně vpisována rozpažená postava člověka (viz Leonardo da Vinci). Proporcím stavby odpovídala také původní střecha, která byla špičatější. Její výška byla stejná jako délka strany trojúhelníka z půdorysu. Dnešní podoba střechy vznikla koncem 18. stol. v souvislosti s přestavbou letohrádku dle nařízení Josefa II. na prachárnu. Ani rok položení základního kamene letohrádku, 1555, nebyl zvolen náhodně. Šlo o 311. lustrum po narození Ježíše, tj. pětileté období (311×5), po němž se ve starém Římě konaly očistné oběti. R. 311 n. l. také poprvé udělil římský císař Galerius náboženskou svobodu křesťanům. Čtyři úrovně stavby odpovídají čtyřem živlům: podzemí – země, bohatě vyzdobené přízemí – voda, prvé poschodí – vzduch, druhé poschodí s velkým sálem a pyramidovitým stropem – oheň. Uvnitř letohrádku nalezneme krásnou štukovou výzdobu. V suterénu je výstava věnovaná Bitvě na Bílé hoře. V dalším patře je expozice věnovaná Aloisi Jiráskovi a Mikuláši Alši.
Otevřeno:
květen – září: úterý – neděle 10:00 – 18:00
duben a říjen úterý - neděle 10:00 – 17:00
Vstupné:
plné 30,- Kč
snížené 15,-Kč
………………………………………………………………………………
Kudy dál:
Od letohrádku Hvězda pokračujeme prostřední širokou cestou. Vlevo na začátku této cesty je malé dětské hřiště. Cesta vede alejí krásných stromů, z nichž některé byly zařazeny mezi významné pražské stromy. Na konci této cesty projdeme branou a dáme se doleva okolo zdi. Pro rodiče s dětmi je zde opět dětské hřiště – tentokrát výukové dopravní.
Dětské dopravní hřiště je otevřeno pro veřejnost :
1.4. – 30.6. všední dny 16:00 – 19:00
soboty , neděle 9:00 – 20:00
1.7. – 30.8. celý týden 9:00 – 20:00
1.9. – 31.10. – všední dny 16:00 – 19:00
soboty , neděle 9:00 – 20:00
31.10 -31.3 – je hřiště uzavřené.
Poté co mineme dopravní hřiště přejdeme rovně křižovatku před námi, a pokračujeme doprava do ulice Na Vypichu. Na další křižovatce se vydáme opět doleva do ulice Ankarská. Touto ulicí půjdeme rovně do ulice Zvoníčkova. Před sebou uvidíme velký plochodrážní stadion Markéta. Nejlepším ukazatelem této části cesty nám zde budou značky cyklistické trasy vedoucí na Břevnov. Pokračujeme stále ulicí Zvoníčkova, pak ulicí U Vojtěšky. Po levé straně uvidíme vysokoškolské koleje Hvězda. Po levé straně uvidíme areál Břevnovského hřbitova. Cesta nás dál vede z kopce dolů a již mezi stromy vidíme Břevnovský klášter. Projdeme kolem klášterní zdi a hlavní branou vejdeme do areálu toho nejstaršího mužského kláštera u nás.
………………………………………………………………………………
Břevnovský klášter:
Nejstarší mužský klášter v Čechách. Dal jej založit Kníže Boleslav II a biskup Vojtěch roku 933, avšak dnešní barokní budovy kláštera včetně chrámu sv. Markéty, konventu a prelatury pocházejí z barokní přestavby v letech 1708-1740. Přestavba kláštera byla nutná po jeho jeho téměř úplném vyplenění husity. Díky jedinečným stavitelům a umělcům první poloviny 18 století vznikl překrásný a historicky cenný komplex klášterních budov. Nejcennější památkou je hlavní kostel kláštera chrám sv. Markéty, který je zdálky viditelná stavba, která vznikla podle architektonického návrhu známého stavitele Kryštofa Dientzenhofera. Oltářní obrazy jsou dílem barokního malíře Petra Brandla, který podle dnešních měřítek patří mezi 100 nejuznávanějších malířů světa. Dále se na kůru kostela se nacházejí velice vzácné barokní varhany. Zajímavostí je, že pod chórem kostela byla nedávno odkryta krypta románské basiliky, pocházející z poloviny jedenáctého století.
Při procházce zahradou si prohlédněte barokní pavilon s názvem Vojtěška a také potok Brusnice. Zde se také rozprostírá soustava barokních štol, jimiž se do kláštera a do skleníků přiváděla voda. Zajímavostí, která je méně známá je, že zde byl do roku 1990 Archiv ministerstva vnitra. Klášter i bazilika sv. Markéty byly v letech 1991–1993 opraveny a v roce 1997 jej navštívil papež Jan Pavel II.
V areálu kláštera je možné navštívit restauraci Klášterní šenk
je zde možnost posedět v letních měsících u zahradních stolů a ochutnat místní specialitu:
světlé i tmavé pivo Klášter
Prohlídky areálu kláštera:
Pro návštěvníky je zpřístupněna barokní bazilika sv. Markéty, románská krypta z 11. století a barokní prelatura s Tereziánským sálem. Prohlídková trasa trvá přibližně 90 minut. Začátky pravidelných prohlídek s průvodcem v českém jazyce:
letní čas — sobota a neděle: 10.00; 14.00; 16.00
zimní čas — sobota a neděle: 10.00; 14.00
Vstupné
dospělí 50 Kč
studenti, důchodci 30 Kč
Klášterní šenk:
otvírací doba — denně 11:30–23:00
………………………………………………………………………………
Kudy dál:
Z areálu kláštera vyjdeme hlavní branou ,dáme se doleva a pokračujeme ulicí Markétskou okolo klášterní zdi. Náš výlet pokračuje cestou uprostřed Parku, který dříve býval klášterním sadem. Zde se nám naskytne krásný pohled na budovy kláštera. Na konci parku se dostáváme do orientačně složitější části výletu, protože vcházíme do panelákové zástavby. Poté co opustíme park pokračujeme stále rovně, až přijdeme do ulice Radimova. Tato ulice vede lehce z kopce až k dalšímu parku, jemuž vévodí usedlost zvaná Kajetánka.
………………………………………………………………………………
Kajetánka:
Usedlost Kajetánka byla postavena v místech někdejší břevnovské klášterní vinice, o čemž svědčí jen valené klenby s lunetami, nacházející se v interiéru. V areálu usedlosti byla zřízena první pražská továrna na vosková plátna. Kajetánka v roce 1881 vyhořela a výroba voskových pláten byla přesunuta do pražských Holešovic. Za zdmi zámečku žilo také několik významných osobností, například v letech 1885-89 zde pobýval významný český politik a publicista dr. Julius Grégr.
V dnešní době usedlost Kajetánka prochází velkou rekonstrukcí a je veřejnosti nepřístupná.
………………………………………………………………………………
Kudy dál:
Naše cesta nás vede dále parkem až na Malovanku. Před námi se objeví nová lávka pro pěší, která vede nad rušnou ulicí Patočkova. V blízkosti lávky se také nachází Strahovský tunel. My po lávce přejdeme na druhou stranu do míst pražského Pohořelce. Zde se vydáme ulicí Parléřova. Na jejím konci si všimněte sousoší hvězdářů a astrologů – Tychona Brahe a Johannese Keplera. A to už jsme téměř na Pohořelci. Držíme se po levé straně a pokračujeme až na Loretánské náměstí. Zde je nacházejí dvě významné pražské památky: Černínský palác a Loreta.
………………………………………………………………………………
Černínský palác:
Černínský palác je někdy považován za nejvyšší stupeň nadřazenosti a pýchy. Byl postaven šlechtickým rodem Černínů jako monumentální soupeř Pražskému hradu. Dnes je tato 150 metrů dlouhá budova díky zmíněné pýše nejvýznačnější barokní stavbou pražské světské architektury. V dnešní době slouží jako hlavní budova Ministerstva zahraničních věcí české republiky.
Budova Černínského paláce není veřejnosti přístupná.
………………………………………………………………………………
Loreta
Pražská Loreta byla postavena v první polovině 17. století K. I. Dientzenhoferem. Zvenčí je vyzdobena reliéfy s výjevy ze života Panny Marie, starozákonních světců a legendou o přenesení loretánské chýše z Nazaretu. Uvnitř je na stříbrném oltáři posvátná soška Panny Marie Loretánské vyřezané z černého dřeva. Ve věži se nachází věhlasná zvonkohra.
Co je Loreta: Loreta neboli Svatá chýše je drobná stavba uprostřed dnešního areálu. Podle legendy to byla chýše, v níž bydlela v Nazaretu Panna Marie s Ježíškem, legendární stavba byla přenesena anděly do Itálie, odkud se tradice stavění svatých chýší rozšířila do celého světa.
Loretánské náměstí 100/7
Praha 1 – Hradčany
Telefon: 220 516 740
Fax: 220 516 740
E-mail: loreta@kapucini.cz
Web: http://www.loreta.cz
Otevřeno:
leden – prosinec: út – ne 9 – 12.15 13 – 16.30
………………………………………………………………………………
Kudy dál:
Z loretánského náměstí pokračujeme dále Loretánskou ulicí až na Hradčanské náměstí. Zde si všimněte zejména dvou dominant. Po pravé straně náměstí naproti Mariánskému morovému sloupu se nachází Schwarzenberský palác. A dále skoro na konci náměstí Arcibiskupský palác
………………………………………………………………………………
Schwarzenberský palác:
Jedná se o jednu z prvních staveb ve stylu italské renesance. Zdi jsou zdobeny černými sgrafity a vypadají, jako by byly obleženy přírodním kamenem. V interiéru budovy si máte možnost prohlédnout bohatou a zachovalou stropní malbu, pocházejí z období kolem roku 1580. V minulosti se zde nacházel také nádherný rozsáhlý taneční sál. Stropy čtyř sálů ve druhém patře zdobí původní renesanční malby, na kterých si můžete prohlédnout zvířecími motivy a náměty z antické mytologie. V dnešní době v tomto paláci sídlí Národní galerie
………………………………………………………………………………
Kudy dál:
Dále se podíváme na poslední stavbu Hradčanského náměstí před areálem Pražského hradu. Jedná se o Arcibiskupský palác.
………………………………………………………………………………
Arcibiskupský palác:
Jedná se o sídlo pražských biskupů a arcibiskupů. Roku 1561 daroval císař Ferdinand I. dům, který se nacházel v blízkosti Pražského hradu, pražskému arcibiskupovi Antonínu Brusovi z Mohelnice. Tento dům byl věnován jak jemu, tak i jeho nástupcům jako arcibiskupská rezidence. Dům byl původně gotický a do dnešních dnů se zde zachovaly středověké zdi a dokonce celé prostory. Jeho nástupce Zbyněk Berka z Dubé palác přestavil v renesančním slohu. Z tohoto období také pochází kaple, nacházející se na jihovýchodní straně paláce. Poté docházelo pouze k udržovacím pracem a přestavbám. Poslední důkladná rekonstrukce proběhla v letech 1995 – 1998 za arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka, dům byl totiž v dezolátním stavu
Budova Arcibiskupského paláce není veřejnosti přístupná.
Adresa:
Hradčanské nám. 16, 119 02 Praha 1 – Hradčany
………………………………………………………………………………
Kudy dál:
A na nás čeká poslední památka dnešního výletu a jedná se o památku nejvýznamnější.
Ano již to víte, jedná se o Pražský hrad. Ještě před vstupem do areálu se všimněte sochy prvního prezidenta T. G. Masaryka. A teď již vzhůru na Pražský hrad. My vstoupíme do areálu hlavní branou. Prohlédneme si I. nádvoří a II. nádvoří. Dále postoupíme na III. Nádvoří s chrámem sv. Víta. Pokračujeme dále okolo starého purkrabství a vyjdeme zadní branou.
………………………………………………………………………………
Pražský hrad:
hradní komplex patří mezi největší hradní komplexy na světě. Pražský hrad byl dle dochovaných historických pramenů založen přemyslovských knížetem Bořivojem roku 880.opevněno příkopem a valem z kamení a hlíny. Poté na území hradu vyrostly kostely, nejprve kostel Panny Marie, a v první polovině desátého století kostely zasvěcené svatému Jiří a svatému Vítu. Během staletí prošel Pražský hrad téměř vším. Byl sídlem králů a císařů, ale také neobyvatelnou ruinou. V dnešní době je opět dominantní a reprezentativním místem celé české republiky. Je sídlem prezidenta republiky a v areálu jsou uchovávány korunovační klenoty, pozůstatky českých králů, vzácné křesťanské relikvie, umělecké poklady a také množství významných historických dokumentů.
Co navštívit:
Mezi nejzajímavější místa k návštěvě Pražského hradu patří:
Starý královský palác, chrám sv. Víta, bazilika sv. Jiří a Zlatá ulička.
Adresa:
Pražský hrad
119 08 Praha 1
………………………………………………………………………………
Průvodce po Pražském hradu:
Průvodce po Pražském hradu si můžete stáhnout zde ve formě tištěného průvodce PDF – Průvodce Pražský hrad
-
-
-
Kudy dál:
Poté co vyjdeme z areálu Pražského hradu zadní branou doporučujeme se podívat na krásný výhled na celou Prahu. Poté co si vychutnáte výhled vydáme se po nových starých zámeckých schodech dolů na Klárov. Na konci schodů se dáme doprava a pokračujeme rovně. Po tom co přejdeme ulici Valdštejnskou vstoupíme do valdštejnské zahrady před jízdárnou. Zde u vstupu do metra linky A – Malostranská náš výlet končí.
Děkujeme, že jste si náš výlet vybrali a přejeme hodně nových zážitků při této procházce.
Prohlédněte si fotografie, které vám celý výlet představí. Fotografie jsou seřazeny ve směru výletu.
« « Nová budova Národního muzea – sídlo Federálního shromáždění | Tip na výlet – Pražské nábřeží » »
Both comments and pings are currently closed.
Nahrávání ...
Ve Čtvrtek 8.11.2012 se bude odehrávat Bitva na Bílé hoře na Břevnovském klášteru musíte použít tramvaje 22 a 25 Tramvaj 22 jede ze zastávky Bílá hora na konečnou zastávku Nádraží Hostivař a Tramvaj 25 jede ze zastávky Vypich na konečnou zastávku Lehovec