PRAGUE CITY LINE – Poznej Prahu sám

Budova galerie je pozůstatkem středověké strážní věže, součásti středověkého opevnění. Stojí na skále nad tzv. Libušinou lázní. Podle představ obrozenců, z vrcholku této skály, bájná kněžna Libuše věštila slávu městu Praze.

Cihelná brána byla postavena v empírovém stylu v roce 1841 v souvislosti se stavbou nové táborské silnice přes Vyšehrad. Stalo se tak z iniciativy pražského místodržícího Karla Chotka. Brána je tvořena průjezdem a dvěma průchody pro pěší, které jsou po stranách doplněny prostory strážnice. Dnes je zde Infocentrum a hlavní vstup do kasemat s multimediální projekcí Vyšehradu.

Spletitý systém kasemat, podzemních chodeb pro rychlý přesun vojska, vznikal v průběhu 17. a 18. století v souvislosti se stavbou barokního bastionového opevnění. Vyšehradské kasematy mají délku přes 1 km, chodby jsou zhruba 1,5 m široké a 2 m vysoké. Největším podzemním prostorem je tzv. Gorlice o rozloze 300 m2 a výšce 13m. V případě válečného ohrožení sloužila jako shromaždiště vojska, skladiště střeliva a potravin. Dnes je zde umístěno šest originálních sousoší z Karlova mostu.

Stálá expozice představuje Vyšehrad v jeho různých historických podobách. Nejstarší exponáty dokládají pobyt a činnost lidí na Vyšehradě již ve 4. a 3. tisíciletí před Kristem. Návštěvníci se mohou dozvědět přímo na místě více informací o proměnách této lokality, jejího určení a pochopení v čase.

Expozice s názvem „Křižovatky české a československé státnosti“ zachycuje významné zlomy v našich dějinách 20. století, kdy se výrazným způsobem měnila státnost a ideové pojetí státu.

Expozice přibližuje návštěvníkům život v oblasti Austrálie a Oceánie. Austrálci žili kočovným způsobem života, lovili zvěř a sbírali jedlé plody a chodili prakticky nazí. Při vstupu do expozice jako první spatříte jejich nejčastěji používané předměty - zbraně (bumerangy, vrhací kyje a oštěpy), rycí hole, košíky a tašky z rostlinného pletiva.

Expozice přibližuje svébytnou kulturu indonéského ostrova Nias tak, jak ji poznal cestovatel Pavel Durdík na konci 19. století. Pavel Durdík vytvořil za svého dvouletého pobytu jedinečnou sbírku obsahující 1100 exponátů, z nichž je v expozici vystaveno na 250 sbírkových předmětů.

Součást stálých expozic Náprstkova muzea představuje osobnost Vojty Náprstka. Na dvanácti panelech se návštěvník seznámí s životem a dílem zakladatele Náprstkova muzea, pražského mecenáše, propagátora ženské vzdělanosti a všeobecného pokroku.

Dominanta Národního památníku na Vítkově je opět odhalena návštěvníkům. Po dlouhé rekonstrukci je zde k vidění monumentální jezdecké socha Jana Žižky. Vítkovský vrch patří mezi oblíbená místa k procházkám a odpočinku v centru Prahy.

Expozice Technika v domácnosti je první expozicí tohoto druhu v dějinách NTM, a jednou z mála takto zaměřených expozic ve střední Evropě. Na ploše 600 metrů čtverečních prezentuje vývoj „pomocníků v domácnosti“: techniku usnadňující hygienu, úklid, praní a žehlení, šití a úpravu oděvů, přípravu pokrmů atd. na pozadí dějin českých zemí zhruba od poloviny 19. století do současnosti.