Středověk na vlastní kůži – Krčma U krále Brabantského
Hostinec opředený mnoha bájemi a legendami. Od roku 1475, kdy byl otevřen, sem po staletí chodili králové i šarlatáni. Často prý sem tajnou chodbou z hradu zavítali v přestrojení čeští králové, aby utopili v pivním moku svůj žal nad neutěšenými poměry v Čechách. Popíjel zde magistr Kelly i Arcimboldo, Jaroslav Hašek i Karel Čapek, Mozart i Ondřej Soukup.
Traduje se, že zde geniální Wolfgang Amadeus, v září roku 1791, při své poslední návštěvě Prahy, hodlal složit „Velkou ranní“. Z neznámých důvodů však nakonec zůstal jen u „Malé noční“. Na přelomu 18. a 19. století byl majitelem hostince jistý bývalý „regimentstambor“ jménem Krügler. Vyhlášený showman. Dovedl mistrně pískat a při tom tloukl vařečkou o stůl, jakoby bubnoval. Jindy obšťastňoval hosty vychloubačnými historkami.
V průčelí místnosti měl obraz, velký akvarel, znázorňující krále Václava IV., připíjejícího Pražanům napěněným pivem. Když Jaroslav Hašek tehdy naslouchal chlubným řečem hostinského pravil: „není možné aby takový plkal obsluhoval pod podobiznou krále.“ Načež obraz popadl, a prokopl ho vejpůl. Incident se neobešel bez facek, šťouchanců a krve.
Historii krčmy provázejí i další krvavé události. Kterýsi host zde během času nashromáždil slušný dluh, neplatíc za útratu. Slovo dalo slovo a hostinský nakonec milého „švorcáka“ zamordoval a vstrčil do kanálu. Velká voda však obrátila nebožtíka ,,naštorc“ a děti které si zde hrály, skoply do kanálu míč. Když se jej pokoušely vyšťourat, došlo k maléru, jakým ostatně končívá většina mordů. Hostinského zavřeli a s ním i na několik dní i hostinec. Poprvé a naposledy v jeho historii…
Také proto se traduje, že „brabantský král“ patří mezi nejstarší, téměř nepřetržitě otevřené hostince v Praze.
« « KOSTEL SV. APOLINÁŘE a historie porodnictví | Hrdličkovo muzeum člověka – znáte dobře svoje předky? » »
Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.
Nahrávání ...