Jan Neruda

V tomto příspěvku Vám přiblížíme život jednoho z nejvýznamnějších a také nejznámějších českých básníků, kterým není nikdo jiný než spisovatel a novinář Jan Neruda.

Rozcestník: Jan Neruda

Jan Neruda se narodil 9.7.1834 v Praze na Malé Straně. Jeho rodiče nebyli zrovna z nejbohatších. Otec byl vysloužilým vojákem z napoleonských válek a matka si přivydělávala jako služka. Přesto dokázali i přes toto nesnadné finanční zázemí našetřit nějaké peníze, za které si koupili trafiku v Ostruhově ulici – dnešní Nerudova ulice. Právě zde Jan Neruda prožil své dětství, chvíle příjemné i nepříjemné a Malá Strana jej ovlivnila natolik, že se stala námětem pro mnoho jeho povídek a fejetonů. Při pročítání děl tohoto významného autora si můžete velmi často povšimnout, že náměty pocházejí opravdu z pražské Malé Strany.

Studium
Svoji studijní dráhu započal na německém malostranském gymnáziu, ale později z něj odešel a začal studovat na gymnáziu českém. A právě zde se setkává s lidmi, kteří významně ovlivnili jeho život a tvorbu. Největší přátelské city pociťoval Jan k Vítězslavu Hálkovi, Gustavu Pflegerovi a mnoha dalším. Po maturitě se pokoušel o studium na právnické a filozofické fakultě, velmi krátkou dobu také pracoval ve vojenské účtárně. Po několika pokusech při hledání zaměstnání posléze Neruda definitivně zakotvil jako spisovatel.

Dráha spisovatele však nebyla nikterak jednoduchá. Stále se nemohl usadit, pracoval v několika denících, spolupracoval a řídil časopis Obrazy života a Rodinnou kroniku. Poté ale našel své stálé místo v deníku Hlas, kterému zůstal věrný až do své smrti roku 1891.

Přínos
Se svými vrstevníky se pokoušel o rozvoj českého společenského a kulturního života. Společně zakládali všelijaké spolky a tady je třeba připomenout, že v této době jejich zásluhou a podporou vznikl, pro nás i dnes velmi známý spolek Sokol.

Vlastenectví
Jan Neruda, stejně tak jako Mácha byl českým básníkem, který se v Praze narodil, jeho tvorba byla s Prahou spjata a také v Praze zemřel. Byl významným zastáncem češství.

Ale to neznamená, že Neruda Prahu neopustil. Velmi často cestoval. Jeho cesty mířily hlavně do Německa, Francie, Egypta, na Balkán. Dokonce byl prohlášen za národního zrádce, a bylo mu vytýkáno, že podával informace do Vídně.

Život
Jako umělec byl neuznáván. A to především pro jeho pesimistická pojetí děl. Zůstával ve své tvorbě ve stínu svém nejlepšího přítele Vítězslava Hálka. Pod vlivem nepříznivých životních podmínek a častému propadání skepsi, díky neuznávání jeho osoby, propadal stejně jako několik jiných umělců do spárů alkoholu. Jeho finanční situace nebyla také nejrůžovější a po většinu svého života třel bídu s nouzí, což vrhalo stín i na Nerudův soukromý život. Prožíval dlouholetý románek s Annou Holinou. Vztah mu byl inspirací pro další ze sbírek, která nesla motivy intimní lyriky. Připomeneme si jen ty nejznámější Otci, Matičce a Anně.

Jak jsem již řekla, jeho soukromý život nebyl zrovna příhodný, právě díky alkoholu. Vztah k Anně Holinové byl tak dlouhý, že se jí říkalo „ věčná nevěsta“. Alkohol a neschopnost básníka zabezpečit rodinu vedla až k ukončení vztahu s Annou Holinovou. Po rozchodu s ní, měl ještě několik žen, ale jednalo se o velmi krátké románky. Další avšak nenaplněnou láskou byla pro Nerudu i Karolína Světlá, který i přes to, že jej velmi milovala, nenechala jejich vztah překročit hranice přátelství.

Tvorba
Jak už tomu u velikánů bývá, byl i Neruda uznáván až po své smrti, přesněji řečeno po dvaceti letech od úmrtí. Mezi nejvýznamnější díla patří nepochybně Povídky malostranské. Jedná se o soubor třinácti povídek, inspirované životem na Malé Straně. Zde se setkáváme s různými tipy postav a příběhů, které slouží především k pobavení, ale hlavně k ponaučení.

Neruda je považován za předního zakladatele fejetonů, a právě jako novinář byl pro tento žánr velice oblíbený. Neznámějším fejetonem je dílo Kam s ním. Jan Neruda patřil mezi vášnivé sběratele. Na svém kontě měl několik starých pečetí a množství mincí. Mohl se pyšnit sbírkami jak českých, tak ale i římských nebo byzantských mincí, které poté věnoval Muzeu Matice opavské, které Neruda velice podporoval již od založení v roce 1883.

Rozcestník: Osobnosti Prahy

Na sklonku života
V roce 1879 Jan Neruda velmi těžce onemocněl zánětem žil. V důsledku nemoci začala jeho tvůrčí činnost upadat, a spíše se věnoval podpoře Národního divadla. V roce 1888 Jan nešťastně upadl a následně byl nucen na velmi dlouho ulehnout na lůžko, kde také 22.8.1891 umírá. Nerudovým přáním bylo pochování na pražském Vyšehradě, kde odpočívá s ostatními našimi velikány.

Kde si můžeme Jana Nerudu připomenout:
Praha Malá strana , Nerudova ulice – Dům U dvou slunců , kde Jan Neruda prožil část svého života
Praha – Petřín, petřínské sady - pomník Jana Nerudy , GPS: 50.082982, 14.402268 (+50° 4′ 58.74″, +14° 24′ 8.16″)

Památky Praha 1: - zde

Památky Praha 2: - zde

Rubrika památky Prahy : - zde

Rubrika osobnosti Prahy :- zde

Zdarma tištěný průvodce po památkách: - zde