Karolínu Světlou miloval Jan Neruda
Karolina Světlá se narodila 24. 2. 1830 jako Johana Rottová. Mluvíme o české spisovatelce, prozaičce a představitelce skupiny Májovců. Proslavila se zejména průbojnice za emancipací žen. Její tatínek, Eustach Rott, přišel do Prahy z Českého Brodu. Po vyučení v obchodním domě, si zařídil vlastní obchod, čímž se zařadil do staropražského měšťanstva. Rottovi bydleli na Starém Městě na pravém vltavském břehu v Poštovské ulici. Malá Johanka chodila do německé školy, kde se odehrály i její první autorské pokusy v němčině neboť česky psát ještě neuměla. Její kantor jí však texty brával a zasílal jej otci jako krajně nevhodné. Nicméně ve svých pokusech pokračovala dál. Tajně doma tvořila do zvláštního sešitu. Když ho omylem vzala do školy, dostal se opět do rukou striktního učitele. Ten objevil v Johance velký literární talent, což se tehdy bohužel považovalo za hanbu a neštěstí. Celou záležitost oznámil jejím rodičům. Ti ji ze školy vzali a učila se pak jen doma francouzštině a hře na klavír. Zbytek času musela věnovat ručním pracím.
Jazykem českým se začala zaobírat ve dvanácti letech. Tehdy si totiž začala vést deník v češtině. Opět však narazila na otce, který deníček v češtině našel, a milé Johance nezbylo nic jiného, než že mu musela odpřísáhnout, že pero do ruky nikdy nevezme. Mladá dáma chtěla alespoň číst, když jí psát zakázali. Osud ji vyslechl v podobě osoby policejního komisaře Josefa Kreuzmanna, který ji vzal do svého bytu v budově pražské policie a tam ji umožnil pravidelnou četbu německé literatury.
Češství se v rodině začalo rozvíjet až s českým učitelem hudby Petrem Mužákem, který Johanku učil hře na klavír. Mužák se stýkal s tehdejšími vlastenci a mnoho jich přivedl do Rottovy rodiny. Mužák dokonce přivedl v roce 1849 Boženu Němcovou, která už několik let patřila mezi literární hvězdy. Johanka se s Němcovou přátelila do roku 1853. Pro Johanku se otevřel nový svět. V Němcové poznala ženu hrdou, nezávislou bojující o dívčí vzdělanost a práva ženy.
Hudebník Mužák se zalíbil i rodičům, zanedlouho po zásnubách si jej Johana vzala a porodila dceru Boženku, jejíž kmotrou nemohl být nikdo jiný než Božena Němcová. Avšak Boženka hodně churavěla a za pár měsíců zemřela. Tragédie se táhla rodinou a mladá Johanka se se smrtí milované dcerky nedokázala vzpamatovat. Duševním uvolněním se jí stalo psaní. Literární činnost ji doporučil i lékař, mimochodem snoubenec její sestry Žofie. V tomto nelehkém období poznala i své později milované Podještědí, kam jí manžel odvezl na prázdniny na zotavenou.
Ve svých osmadvaceti letech vstoupila Johanka Mužáková do literatury jako Karolína Světlá prací s názvem „Dvojí probuzení“ v památném prvním ročníku almanachu (ročence) Máj. Ocitla se ve společnosti mládeží milovaného Vítězslava Hálka, Boženy Němcové a především Jana Nerudy (Povídky malostranské, Hřbitovní kvítí, Arabesky atd.). Z lásky k němu, z prožitého vnitřního dramatu, čerpala až do své smrti.
Tím se víc sblížili a Neruda se do Světlé zamiloval. Své city vyjadřoval upřímně a vášnivě. Světlá ho stále odkazovala do mezí přátelství. On přitom po ní více a více toužil. Chtěl nejen jejího ducha, ale i tělo. Přitom Světlá, narozdíl od Němcové, nebyla zrovna výjimečná krasavice.
Jenomže Světlá, vychovaná maloměšťácky konvenčně, stavěla manželskou úctu nadevše. Možná se nechala zbytečně svazovat tehdejšími morálními pravidly, ale bála se veřejné ostudy ne kvůli sobě, ale kvůli svým nejbližším, protože by stín padl i na ně. Světlá možná milovala Nerudu, víc než si byla ochotná připustit. Ten hluboký cit ji rozhodně překvapil. Téměř ve třiceti letech nic tak intenzivního asi ani nečekala. Bojovala sama se sebou. Nechtěla ublížit rodině, ale nechtěla se vzdát Nerudy, proto zvolila cestu přátelství. Doufala, že ho tím neztratí. Neruda ji přemlouval, aby s ním utekla. Taková Němcová by ho na jejím místě poslechla, jenomže Světlá měla jinou povahu. Cítila odpovědnost vůči manželovi, když mu dala manželský slib. Nastala však dobra prázdnin a mezi Nerudou a Světlou létala vášnivá korespondence. Jenomže, i tehdy se dozvěděla, že Nerudovi hrozí žalář za dluhy.
Neváhala Karolína Světlá a tajně prodala rodinný šperk a složitou cestou dohadů, skrze jednu přítelkyni peníze Nerudovi odeslala. Ona přítelkyně nešťastnou shodou okolností zjistila, kdo ve skutečnosti peníze (odesílané na fingované poste restante) přijal. O příjemci peněz nemlčela. Když se Světlá s manželem vrátila do Prahy, měšťáci ji a Nerudu čile a veřejně propírali. Neruda musel vydat Mužákovi dopisy Světlé, která nabídla manželu rozchod, ale on odmítl, protože na obsahu dopisů neshledával nic závadného. Nicméně Světlá musela přerušit veškeré styky s Nerudou. Musela Nerudovy dopisy spálit a slíbit muži, že se s ním nikdy nesetká, nepromluví, ani mu nenapíše. Což splnila. Dokonce, když se stárnoucí Světlá s Nerudou potkávala v parku, vždy ho jen uctivě pozdravila, ale nikdy se s ním nezastavila na kus řeči.
Světlá zbytek svého života obětovala literatuře. Snad největším dílem se stal Vesnický román, ve kterém popisuje osudy postarší vdovy po mlynáři, která se vdá za Antoše Jílovce, který je mladší než ona. Antoš pracoval jako čeledín na jejím statku. Jejich manželství nefungovalo, protože mlynářka byla sobecká a žárlivá a tím Antoše velmi trápila. Zamiloval se do ušlechtilé dívky Sylvy, kterou mlynářka přijala na práci. Mlynářka umírá a Sylva jí slibuje, že se za Antoše nikdy neprovdá, hlavně proto, že další Antošův sňatek by měl neblahý vliv na děti. Sylva odchází pracovat do nemocnice a tím její vztah k Antošovi ochladne. Karolína Světlá promítá do tohoto příběhu svůj postoj k manželství, které je pro ni posvátné a nelze ho libovolně rozdělit.
Dalším velkým románem byl Kříž u potoka, jehož hlavní hrdinkou je Eva, která s velkým sebezapřením odmítne lásku muže (bratra svého manžela), který ji obdivoval. Snaží se napravit svého muže, velkého sobce. To se jí daří. Muž začne pracovat ve veřejně prospěšných pracích a tím zlomí prokletí jeho rodu. V tomto díle chtěla Světlá ukázat, jak důležitá je čistá a velká láska, která může člověka osvobodit z jeho prohřešků.
Dalšími díly byly například román Kantůrčice o chlapci Otíkovi, který podléhá nástrahám velkoměsta, dále pak román Frantina, který dává příběh rychtářky, jenž zabije svého milovaného ženicha, mimochodem šéfa lesních lupičů, čímž jej potrestá.
JOSEF HOLEK
Více informací : rubrika osobnosti Prahy zde
Tištěný průvodce Praha 2 : zdarma ke stažení zde
« « Zahrada Kinských – doporučená trasa | Segway – poznávejte Prahu snadno a bez námahy » »
Both comments and pings are currently closed.
Nahrávání ...
Nejnovější komentáře