Stromovka v časech minulých

Stromovka, původně Královská obora, je majestátní zelený komplex typu anglické zahrady a se svou rozlohou bezmála 95 ha je mezi pražskými zahradami největší. Stala se nepochybně jedním z pražských symbolů. Jak šla Prahou historie, v dobách míru i válek, setkávali se zde celé generace lidí – významných i bezejmenných. Byla tichým svědkem slavných i těch méně šťastných dob českého národa a chybělo málo, aby se dočkala vlastního zániku.

Vše o: parku Stromovka a výstavišti čtete zde

Najdeme ji uprostřed mezi pražskými částmi Holešovice, Letná a Bubeneč. Je ohraničená ze severu slepým ramenem Vltavy, z východu Pražským Výstavištěm, z jihu na nejvyšším hřebenu domovní letenskou zástavbou a na západě umělým náhonem a historickým Císařským mlýnem. Pokud se nám zachce, můžeme do ní vstoupit v kteroukoliv denní či noční hodinu, kteroukoliv ze světových stran.

Stromovka středověká:
První zmínky o ní pocházejí již ze 13. století z doby vlády Přemysla Otakara II. Ve 14. a 15. století sloužila k panským kratochvílím a postupně docházelo k její kultivaci coby dvorské obory i s prvními stavbami.

Její rozvoj nastal za vlády císaře Rudolfa II. na konci 16. století. Byla umně zavlažována vodou z Vltavy, aby „zvěř měla čerstvou vodu“, více než kilometr dlouhou Rudolfovou štolou dokončenou v roce 1593. Vznikl tak vodní systém čtyř rybníků vzájemně propojených umělými kanály. Tento projekt vytvořil oboře vlastní vodní hospodářství, které umožnilo zarybnění a chov vodního ptactva. Bylo vystavěno i nové stavební zázemí – Dolní letohrádek a Císařský mlýn. Obora byla postupně kultivována, i když zatím především k loveckým a zábavným účelům panstva.-

Stromovka osvícená:
Třicetiletá válka se na Stromovce tragicky podepsala a stejně jako v celé Evropě i zde došlo ke zpustošení všeho ušlechtilého a krásného. Teprve koncem 17. století začala postupná a účelná obnova zdevastované obory. Její kultivace úspěšně pokračovala celá dvě století bez větších škod či problémů, což je vidět i na vývoji architektury staveb. Byla cestami propojena s okolními lokalitami i s Pražským hradem a stala se nedílnou součástí velké Prahy. Na konci 19. století byl otevřený i první komerční objekt – Šlechtova restaurace, která se záhy stala díky skvělé úrovni prostředí i kuchyně vyhledávaným místem rodinných vycházek a výletů i společenských či obchodních setkání. Stromovka prostě měla co nabídnout, lidé si toho všimli a najednou jich tu bylo plno.

Ale všechno se mělo záhy změnit.

Adresa:
Stromovka
170 00 Praha 7

GPS: 50.10679,14.420711

Spojení:
- tramvají č. 5, 12, 14, 15, 17 do stanice Výstaviště a pak hlavní širokou cestou vlevo, která je již součástí Stromovky
- tramvají č. 1, 8, 25, 26 do stanice Kamenická, dále vpravo s několika možnostmi bočních vstupů z jižního hřebenu – cca 5 min.
- tramvají č. 1, 8, 25, 26 do stanice Sparta, dále ulicí U Sparty a Jana Zajíce jihozápadním vchodem – cca 5 min.
- od vlakového nádraží Bubeneč východním směrem – cca 5 min.
- od slepého ramene Vltavy v severozápadní části obory, kam se lze dopravit parníkem z centra Prahy. Jízdní řády jsou sezónní a jsou na portálu Pražské paroplavby