PRAGUE CITY LINE – Poznej Prahu sám

Židovské tradice a zvyky

Pro judaismus je dodržování tradic, zvyků a všeho co je spjaté s židovskou kulturou, velmi důležité. Všechny tyto zvyky a tradice doprovázejí každodenní život židů a jsou doprovázeny  specifickými znaky. Tyto židovské tradice vychází z hebrejských biblických knih a zejména z Tóry, která je nejdůležitější knihou judaismu. Ze svitku Tóry se následně při modlitbách předčítá. Nyní se seznámíme  s tradicemi, které jsou pro židovskou kulturu nejdůležitější.

Rozcestník: Židovská Praha

Dodržování zvyků a tradic se projevuje nejen v osobním životě židovské komunity, ale také při bohoslužbách v synagogách, které slouží jako jakési společenské centrum. První z tradic se projevuje právě zde, neboť se v synagogách ženy a muži modlí odděleně.  Muži jsou povinni v synagogách nosit stále na hlavách čepičku, tzv. kipu či jarmulku, kterou si na hlavu nasazují také v tradičních společenských kruzích.

Domácí tradice
V židovské domácnosti se židovské zvyky a tradice projevují mimo jiné vlastnictvím modlitebních knih, šabatových a chanukových svícnů, ale také pohárů na víno na posvěcení svátků. Typické je zachovávání rituální čistoty v oblasti jídla, tzv. kašrutu. Podle tohoto zvyku se pokrmy dělí na rituálně čisté (povolené) a nečisté (zakázané) a dále pak na masité, mléčné a neutrální. K zakázaným surovinám patří například vepřové maso, plody moře nebo králík. Povolená zvířata musejí být absolutně zdravá a být zabita předepsaným způsobem, tedy jedním řezem, kdy musí být následně z masa odstraněna všechna krev. Důležité je také dodržovat další zásady, jako například míchání mléčné a masité stravy. Aby ke smíchání nedošlo, obsahuje každá kuchyně dvě oddělené sady nádobí, jednu na mléčnou a druhou na masitou stravu. Tyto zvyky jsou součástí každodenního života židovské kultury, neboť se jedná se o mnoho striktně dodržovaných pravidel a postupů.

Obřízka
Mezi další velice významné tradice patří zařazení jedince do náboženského života. K tomuto účelu slouží tradiční obřízka. Obřízka, neboli brit mila, je tradiční židovský náboženský obřad, který vítá nově narozené židovské chlapce. Obřízka je v judaismu prováděna na znamení uzavření smlouvy s Bohem, za přítomnosti rodiny a přátel novorozeněte. K tomuto rituálu dochází zpravidla osmý den po narození. Obřízka se skládá z obřadu, během kterého získá obřezaný své hebrejské jméno. Poté, když je rituál dokončen, následuje slavnostní hostina, které se zúčastní všichni přítomní.

Pidjon ha-ben
Mezi židovskými tradicemi existují mnohé, týkající se dětí. Mezi ty patří i pidjon ha-ben. Jedná se o důležitý židovský rituál, který spočívá ve vykoupení prvorozeného dítěte. V současné době je tento zvyk, stejně jako ostatní, stále dodržován, obzvláště pak ortodoxními Židy. Narodí-li se prvorozený syn, musí jej otec podle biblického nařízení vykoupit. Tento obřad se provádí po obřízce, jakmile chlapec dostane své hebrejské jméno. Peníze, za které je chlapec vykoupen, jsou většinou věnovány na dobročinné účely nebo na údržbu a provoz synagogy.

Bar micva
Tento židovský náboženský obřad je pro židovskou kulturu jedním z nejdůležitějších. Během tohoto obřadu se ze židovského chlapce stává nábožensky dospělý muž. Jakmile chlapci projdou tímto obřadem, stávají se z nich dospělí muži, kteří na sebe přijímají veškerou odpovědnost za dodržování všech přikázání. Podle židovského práva se může chlapec po obřadu Bar micva oženit. Před tím, než může obřadu dojít, musí chlapec absolvovat minimálně roční studium. Během studia se jedinec učí hebrejsky a také všem náboženským povinnostem, které bude muset po dosažení dospělosti dodržovat.

Svatba
Po judaismus je uzavření manželského svazku posvátné. Obřad a celou svatbu doprovází množství příprav a pevně stanovených tradičních pravidel, která jsou pečlivě dodržována. Náležitosti svatebního obřadu vycházejí ze starodávných biblických tradic. Svatbou uzavřou muž se ženou smlouvu o společném soužití, zplození a vychovávání potomků. Židovská svatba se skládá ze dvou hlavních částí. První část se nazývá krušin, neboli zásnuby a druhá část je označována jako nisu’in, tedy samotný sňatek. Svatbu provádí rabín. Nevěstě je předložena svatební smlouva, kterou opatruje po celou dobu trvání manželství. Dalším zvykem je, že se svatba provádí pod baldachýnem, který drží čtyři svobodní mládenci. Samotný rituál má také velmi specifické znaky. Nevěsta sedmkrát obejde ženicha, a teprve poté započne samotný svatební obřad. Ženich navlékne nevěstě prsten na ukazováček a dá jí napít vína, které musí oba vypít až od dna. Pohár vína podle tradice symbolizuje manželské štěstí, druhý pohár, ze kterého se oba napijí jen trochu, symbolizuje nutné manželské a životní strázně. Na konci obřadu ženich rozdupne sklenici, čímž mohou začít velké svatební oslavy a veselí

Pohřeb
Židovský pohřeb je podobně jako v jiných náboženstvích rituál, který slouží k poslednímu rozloučení se zesnulým. Nebožtík je pohřben v rakvi nebo pouze zahalen do svého modlitebního pláště a oblečen v bílém pohřebním rubáši. Zpopelňování zesnulých těl je v judaismu zakázáno. Během pohřbu jsou odříkávány zádušní modlitby. Podle židovského zákona má být pohřeb nejlépe ještě ten den, kdy dojde k úmrtí. Dalším dodržovaným zvykem je, že si blízcí příbuzní ještě před obřadem natrhnou oblečení jako výraz smutku. Následuje smuteční řeč, kterou na pohřbu přednáší rabín. Poté se celý průvod seřadí, hodnostář pohřebního bratrstva s pokladničkou na milodary jde jako první. Následují jej nejbližší příbuzní zemřelého, po nich procházejí máry, dále představenstvo pohřebního bratrstva a rabín. Na konci průvodu kráčejí ostatní zúčastnění, nejdříve muži a až poslední ženy. Když se rakev spustí do hrobu, každý z přítomných na ni vysype tři lopatky hlíny. Poslední fáze obřadu se odehrává v synagoze, ve výjimečných případech také přímo u hrobu. Při odchodu si všichni rituálně umyjí ruce a odeberou se společně na hostinu útěchy.

Lucie Niebauerová

………………………………………………………………………………………………………………………

KE STAŽENÍ: Turistické průvodce k tématu

………………………………………………………………………………………………………………………

Zajímavé odkazy
Památky Praha 1: - zde
Památky Praha 2: - zde
Památky Praha 3: -zde
Pražský hrad: -zde
Královská cesta: -zde
Staroměstské náměstí: -zde
Karlův most:-zde
Letná: - zde
Židovská Praha: -zde
Petřín: -zde
Kampa: -zde
Vyšehrad: -zde
Pražské zahrady a parky: -zde 
Rubrika osobnosti Prahy: - zde

Sekce: Židovské památky
Stránky: Židovská Praha | Komentářů: 6
Památky: Klausova synagoga, Maiselova synagoga, Obřadní sín, Pinkasova synagoga, Pražské židovské město, Španělská synagoga, Staronová synagoga, Starý židovský hřbitov, Židovská radnice a Vysoká synagoga, Židovské muzeum v Praze
Osobnosti: Franz Kafka, Rabi Löw

« « Mordechaj Maisel – jedna z nejvýznamnějších osob židovské historie | Pražské židovské město a jeho památky » »

Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.

6 reakce u článku “Židovské tradice a zvyky”

1. Karel napsal:

   1. 4. 2012 v 10.44

   Velmi zajímavé …. ale to jsou velmi všeobecné věci ….chtěl jsem se dozvědět důvod nošení pokrývky hlavy díky
2. Lucie napsal:

   9. 4. 2012 v 0.51

   Koukněte na wiki, je tam toho poměrně dost. A pokrývka hlavy je nošena, aby Židé nebyli před bohem nazí. Její nošení není povinné vždy a všude, jde o to, jak ortodoxní kdo je.
3. Nika napsal:

   1. 7. 2012 v 22.06

   Nikde jsem nenašla informaci o tom, že přítomní na pohřbu se nestrojí do žádných oděvů, jsou oblečeni všedně, běžně. Mají smutek, tak se přece nebudou vystrojovat… . A do černého již teprve ne – všude na východě je výrazem smutku bílá barva. Tak je tomu i v Izraeli, ovšem mezi jinými národy Židé svoje vlastní zvyky pozapomněli.
4. Ludmila Sichová napsal:

   27. 8. 2012 v 12.28

   Dobrý den, mám dotaz. Co znamená pokládání kamínků na náhrobky mrtvých. Děkuji za odpověď. Ludmila Sichova
5. Eva napsal:

   9. 9. 2012 v 15.48

   Dobrý den,
   také by mne zajímalo pokládání kamínků na náhrobky, dnes ksme navštívili židovský hřbitov v Boskovicích a a tato návštěva v nás zanechala hluboký dojem, ale také spoustu otázek o židovských zvycích. Děkuji za odpověď
6. Mia napsal:

   3. 11. 2012 v 1.39

   Me by zase zajimalo, proc v patek nesmeji vychazet vecer ven, co behem toho casu delaji a jestli se to tyka jen muzu?