Vstupte do světa pražských pověstí a setkejte se tváří v tvář s duchy a přízraky staré Prahy! Zveme vás do světa plného humoru, poezie a tajemna prostřednictvím interaktivní expozice, která osloví nejen děti, ale i studenty, dospělé a seniory, stejně jako celé rodiny či školní výpravy.
Antonín Dvořák – autor skladby, která stanula na Měsíci
Antonín Leopold Dvořák patří k mimořádným osobnostem české i světové hudební kultury a spolu s Bedřichem Smetanou patří k zakladatelům moderní české hudby. Byl to jeden z nejslavnějších hudebních skladatelů všech dob a je světově nejproslulejším a nejhranějším českým skladatelem vůbec.
Rubrika osobnosti Prahy: zde
………………………………………………………………………………………………………………………
Základní data:
Narození: 8. září 1842, Nelahozeves
Smrt: 1. května 1904, Praha
Povolání: hudební skladatel
Nejznámější díla:
Symfonie:
Symfonie č. 1, c moll „Zlonické zvony“, 1865
Symfonie č. 2, B dur, op. 4, 1865
Symfonie č. 3, Es dur, op. 10, 1873
Symfonie č. 4, d moll, op. 13, 1874
Symfonie č. 5, F dur, op. 76, 1875
Symfonie č. 6, D dur, op. 60, 1880
Symfonie č. 7, d moll, „Londýnská“, op. 70, 1885
Symfonie č. 8, G dur, op. 88, 1889
Symfonie č. 9, e moll, „Novosvětská“ či „Z Nového světa“, op. 95, 1893.
Symfonie, „Neptun“, 1893 (nedokončená)
Vokálně-instrumentální skladby, oratoria, kantáty, mše:
Hymnus Dědicové Bílé hory, op. 30, 1872 (přepracováno 1880 a 1885)
Stabat mater, op. 58, 1877
Žalm 149, op. 79, 1879 (1887 přepracováno pro smíšený sbor a orchestr)
Svatební košile, op. 69, 1884
Svatá Ludmila, op. 71, 1886
Mše D dur, op. 86, 1887 (verze s varhanním doprovodem), 1892 (s orchestrem)
Requiem, op. 89, 1890
Te Deum, op. 103, 1892
Opery:
Alfred, 1870
Král a uhlíř, 1871, 2.verze – op. 14, 1874
Tvrdé palice, op. 17, 1874
Vanda, op. 25, 1875
Šelma sedlák, op. 37, 1877
Dimitrij, op. 64, 1882, 2.verze – 1894
Jakobín, op. 84, 1888, 1897 (částečně přepracováno)
Čert a Káča, op. 112, 1899
Rusalka, op. 114, 1900
Armida, op. 115, 1903
Koncerty a koncertní skladby:
Koncert A dur pro violoncello a klavír, 1865
Romance f moll pro housle a orchestr, op. 11, 1873/1877
Klavírní koncert g moll, op. 33, 1876 (revize 1919)
Houslový koncert a moll, op. 53, 1879 (revize 1880)
Koncert h moll pro violoncello a orchestr, op. 104, 1895
Symfonické básně, orchestrální skladby a suity:
Symfonická báseň (Rhapsodie a moll), op. 14, 1874
Symfonické variace pro orchestr, op. 78, 1877
Slovanské rapsodie, op. 45 (D dur, g moll, As dur), 1878
Česká suita, op. 39, 1879
Legendy, op. 59, 1881
Husitská, dramatická ouvertura op. 67, 1883
Karneval, koncertní ouvertura op. 92, 1891
Scherzo capriccioso, op. 66, 1883
Suita A dur, op. 98B, 1895
Vodník, symfonická báseň podle balady K. J. Erbena, op. 107, 1896
Polednice, symfonická báseň podle balady K. J. Erbena, op. 108, 1896
Zlatý kolovrat, symfonická báseň podle balady K.J.Erbena, op. 109, 1896
Holoubek, symfonická báseň podle balady K. J. Erbena, op. 110, 1896
Píseň bohatýrská, symfonická báseň op. 111, 1899
Slovanské tance – I.řada, op. 46, 1878
Slovanské tance – II.řada,op. 72, 1887
Komorní hudba:
Smyčcový kvintet G dur, op. 77, 1875
Klavírní kvintet A dur, op. 81, 1887
Smyčcový kvintet Es dur, op. 97, 1893
Smyčcový kvartet Es dur „Slovanský“, op. 51, 1879
Smyčcový kvartet F dur „Americký“, op. 96, 1893
Smyčcový kvartet As dur, op. 105, 1895
Klavírní skladby:
Silhouety, op. 8, 1879** Mazurky, op. 56, 1880
Dumka a furiant, op. 12, 1884
Poetické nálady, op. 85, 1889
Suita A dur, op. 98, 1894 ( později též orchestrální verze)
Humoresky, op. 101 (nejznámější č.7 Ges dur)
Slovanské tance, op. 46 – I.řada, 1878
Slovanské tance, op. 72 – II. řada, 1886
Legendy, op. 59, 1881
Písně a sbory:
Čtyři písně, op. 82, 1888 ( č.1 Kéž duch můj sám)
Písně milostné, op.83, 1888 (č. 2 V tak mnohém srdci mrtvo jest)
Biblické písně, op. 99, 1894
Ave Maria, op. 19B, 1877
Ave Maris Stella, op. 19B, 1879
Moravské dvojzpěvy, op. 20 (soprán, tenor + klavír), 1875
Moravské dvojzpěvy, op. 29, 32 (soprán, alt + klavír), 1876
Moravské dvojzpěvy, op. 38 (soprán, alt + klavír), 1877
Kytice z českých národních písní, op. 41, 1877
Z kytice národních písní slovanských, op. 43, 1878
Pět sborů na texty litevských národních písní, op. 27, 1878
Čtyři sbory, op. 29, 1876
V přírodě, op. 63, 1882
………………………………………………………………………………………………………………………
Jeho symfonické opusy patří ke světové špičce a jsou obvyklou součástí všech významnějších přehlídek symfonické hudby. Síla Dvořákových děl uchvacuje dodnes odborníky i laiky a brala dech i skladatelovým současníkům. Velká mezinárodní proslulost, které se těšil už za svého života, přispěla významně k růstu prestiže české kultury a tím i celého národa. Svým pedagogickým působením na National Conservatory of Music v New Yorku v letech 1892 – 95 se výrazně zasloužil také o vývoj americké hudby. Za zmínku jistě stojí i to, že první skladba, která zazněla po přistání na měsíci byla Novosvětská symfonie.
Dětství:
Antonín Dvořák se narodil jako prvorozený syn a vyrůstal v Nelahozevsi blízko Prahy. Jeho otec František byl řezníkem, a původně měl tedy synek tuto živnost po tatínkovi převzít. V letech 1853-1856 pobýval mladý Antonín ve Zlonicích, kde se ho ujal místní kantor a varhaník Antonín Liehmann, který odhalil jeho mimořádný hudební talent. Antonín hrál na housle, klavír, varhany. V šestnácti letech tedy odešel do Prahy studovat varhanickou školu. Zároveň hrál na violu v orchestru Prozatímního divadla, kde působil pod taktovkou Bedřicha Smetany.
Velmi brzo začal tedy Dvořák svou dráhu skladatele. Přes doporučení známých skladatelů se Dvořákova tvorba dostala až do Berlína, kde napsal svoji první řadu Slovanských tanců a díky vynikajícím kritikám se proslavil téměř po celém světě. Úspěšně se uplatnil i jako dirigent svých skladeb. Roku 1884 byl Dvořák pozván do Londýna, aby dirigoval své vokálně-instrumentální dílo Strabat Mater, složené po náhlé smrti jedné z jeho milovaných dcer. Setkává se, jak jinak než s ohromujícím úspěchem, kdy ho vynikající výkony souborů sborového zpěvu motivovaly k dalšímu úsilí v oblasti vokálně-instrumentálních skladeb. Dílo Rekviem, které bylo poprvé uvedeno v roce 1891 v Birminghamu bylo vyvrcholením Dvořákovy dosavadní činnosti a řadí se mezi umělecky nejpřesvědčivější skladby tohoto druhu. Na základě všech úspěchů získává doktorát v Praze a Cambridge a stal se roku 1891 profesorem skladby na pražské konzervatoři, kde pod svými křídly vychoval řadu významných českých skladatelů, jakými byli např. Vítězslav Novák, Oskar Nedbal a Josef Suk starší.
Americké období
V roce 182 přijal pozvání od zakladatelky National Conservatory of Music v New Yorku, kde se záhy stal ředitelem, a mimo jiné vyučoval skladbu a dirigoval školní orchestr. Po návratu do milované Prahy se opět vrátil na konzervatoř, kde se postupně z pedagogického postu vyšplhal až do ředitelského křesla. Získal mnohá ocenění, mezi které patřili čestný doktorát filosofie české univerzity, byl člen panské sněmovny, poroty pro rakouské státní ceny, dále čestným členem mnoha českých a moravských pěveckých spolků a mnoho dalších.
Na počátku své tvorby se nechal inspirovat Beethovenem a Schubertem a postupně se vypracoval k vlastní tvorbě s novými originálními, a pro Dvořáka typickými prvky. Objevují se zde převážně rysy vlastenectví a češství, avšak při pobytu v Americe byl výrazně inspirován černošskou a indiánskou hudbou.
Dílo:
Antonín Dvořák, český skladatel a pedagog napsal devět symfonií, dále několik symfonických básní a mezi další významné skladby patří i skladby instrumentální, mezi které řadíme již zmíněné Slovanské tance. Dále složil 5 koncertních ouvertur, množství komorních skladeb, kdy nejznámější je smyčcový kvartet F-dur, zvaný „Americký„, nespočet koncertů (houslový, violoncellový a klavírní). Na kontě má připsáno 10 oper. Nejznámější jsou Rusalka, Jakobín, Čert a Káča, Dimitrij a Armida, které se hrají dodnes v Národním divadle, kde je můžete shlédnout i se svými dětmi. Dvořák nečekaně umírá v Praze 1. května 1904.
Lucie Niebauerová
………………………………………………………………………………………………………………………
Mista spojená s Antonínem Dvořákem v Praze:
………………………………………………………………………………………………………………………
Muzeum Antonína Dvořáka: Ke Karlovu 20, Praha 2
Na počest tohoto slavného velikána vzniklo v roce 1932 Muzeum Antonína Dvořáka. Naleznete jej v barokním letohrádku Amerika v Praze. Jsou zde ukryty poklady spojené s osobou Antonína Dvořáka. Muzeum obsahuje nejrůznější dokumenty, korespondence, výtvarná díla, plakáty, fotografie a to vše a mnoho dalších je připraveno pro vaše oči.
Bustu Dvořáka si můžete prohlédnout na adrese Žitná 14/564, Praha 2, (Loc: 50°4’38.039″N, 14°25’24.514″E). Je na ní napsáno: DR. ANTONÍN DVOŘÁK HUDEBNÍ SKLADATEL ŽIL A TVOŘIL V TOMTO DOMĚ OD R. 1877 A ZDE 1.V.1904 ZEMŘEL.
Sochu Antonína Dvořáka si můžete prohlédnout před Rudolfinem na adrese Alšovo nábřeží 79, Praha 1
Kostel sv. Vojtěcha na Novém Městě, Vojtěšská, Praha 2. V tomto kostele Antonín Dvořáka pracoval jako varhaník. Na kostele naleznete tabulku s připomínkou jeho působení zde.
Národní divadlo, Národní 1, Praha 1. V roce 1892 zde byla uvedena česká premiéra jeho díla Rekviem – smuteční mše – vokálně instrumentální skladba. Dvořák ji sám dirigoval.
Hrobka Vyšehradský hřbitov, Vyšehrad. Sochu vytvořil Ladislav Šaloun
O dalších osobnostech, které žili v Praze si můžete přečíst zde
………………………………………………………………………………………………………………………
FOTOGALERIE:
………………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………………
Mapa míst spojených s Antonínem Dořákem v Praze :
………………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………………
KE STAŽENÍ: TURISTICKÉ PRŮVODCE OKOLÍ
………………………………………………………………………………………………………………………
Mapa k turistické trase Prague City Line Praha 2 (velikost souboru: 1,3 MiB)
Mapa k turistické trase Prague City Line Praha 2 vás provede po krásách Prahy 2, kde se propojuje dávná středověká historie s novodobými urbanistickými počiny sklonku 19.století.
Turistický průvodce Prague City Line - Praha 2 (velikost souboru: 5,3 MiB)
Aktualizování: 8.12.2016 - Tištěný průvodce ve formátu PDF, který vás provede po turisticko-naučné trase Praguecityline Praha 2. Praha 2 je zcela výjimečným místem. Propojuje se zde dávná středověká historie s novodobými urbanistickými počiny sklonku 19.století. Trasa Prahou 2 je značena přímo v ulicích Prahy
Turistický průvodce Prague City Line - Praha 2 ( english version) (velikost souboru: 15,1 MiB)
Aktualizováno: 5.1.2016 - In the guide will find a map. The map shows tourist route. This route we recommend as the best way through Prague 2, you will see all the most important. In the map are marked stops at major sights, the description in the text guide.
Turistický výlet Prague City Line - Pražské nábřeží (velikost souboru: 6,0 MiB)
Aktualizováno: 6.2.2017 Výlet Vás provede po pražském vltavském nábřeží kolem mnoha významných památek. O zajímavosti zde opravdu nebude nouze a my Vás při procházce po nábřeží upozorníme na poklady v okolí. Věříme, že tento výlet Vás obohatí a spoustu nových informací a příjemných zážitků.
Turistický průvodce Prague City Line - Praha 1 - historické centrum (velikost souboru: 6,8 MiB)
Aktualizováno: 14.10.2018 - Tištěný průvodce ve formátu PDF + nově se SLEVOVÝMI KUPÓNY vás provede historickým centrem Prahy 1. Asi nikde jinde nenajdete takovou koncentraci historických památek a míst, kde na vás dýchá historie a romantika dávno zašlých časů. Málo kde můžete chodit po stejných cestách jako Franz Kafka, Wolfgang Amadeus Mozart, pražský Golem, Jaroslav Hašek nebo klukovská parta z Foglarových Rychlých šípů.
Tourist guide Prague City Line - Area Prague 1 - Old City Centre - english version (velikost souboru: 7,1 MiB)
Updated: 30.10.2018 - Prague 1 still belongs to one of the most attractive parts of the whole Prague. Probably nowhere else you can find such a concentration of historic monuments and places where the history and romance of bygone times are all around you. + DISCOUNT COUPONS
Zajímavé odkazy – čtěte také
Památky Praha 1: - zde
Památky Praha 2: - zde
Památky Praha 3: -zde
Pražský hrad: -zde
Královská cesta: -zde
Karlův most: -zde
Židovská Praha: -zde
Kampa: - zde
Vyšehrad: -zde
Petřín: -zde
Staroměstské náměstí: -zde
Pražská muzea: -zde
Národní galerie v Praze: -zde
Stromovka a výstavistě:-zde
Letná: - zde
Pražské zahrady a parky: -zde
Rubrika osobnosti Prahy: - zde
« « Karel IV. – životopis | Alois Jirásek – Synonymum české historické literatury » »
Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.
Nahrávání ...