PRAGUE CITY LINE – Poznej Prahu sám

Karlovo náměstí a jeho historie I

Karlovo náměstí (dříve Dobytčí trh) patří mezi největší náměstí v Evropě. Náměstí nechal založit císař a český král Karel IV. Pojďme se seznámit s historií náměstí a jeho zajímavostmi

Rozcestník: vše o  Karlově náměstí více čtěte zde

Založení
Při založení Nového Města pražského 8. března 1348, kdy „s dobrým rozmyslem a se zdravou radou“ Karel IV. vydal zakládací listinu, bylo Karlovo náměstí jedním ze tří centrálních náměstí v půdorysu velkoryse koncipovaného města. Výstavba Nového města byla bezesporu nejrozsáhlejší urbanistickou akci v celé tehdejší středověké Evropě a tento enormní teritoriální rozsah Karlova zakladatelského plánu, jehož dimenze dostačovala posléze městu dalších 500 let až do průmyslové revoluce 19. století je spojen dodnes s řadou otázek, na které nenacházejí odpovědi generace historiků a archivářů. Karlovo náměstí se tak rozprostírá na ploše 80.550 m2, což ho činí nejen největším v Praze, ale jedním z největších v Evropě.

Nejprve se největšímu pražskému náměstí říkalo Tržiště velké, rynk Novoměstský nebo rynk Hořejšího města, jeho známější název Dobytčí trh se ustálil ve druhé polovině 15. století díky tradici trhů s hovězím dobytkem o nichž se zmiňuje již Kosmova kronika. Dnešní název Karlovo náměstí obdrželo k poctě svého zakladatele u příležitosti pětistého výročí založení Nového Města.

Nedochované stavby Karlova náměstí
Samotné náměstí prošlo během času vcelku podstatnými změnami a to jak teritoriálními (v minulosti sahala jeho severní hranice až k Lazarské ulici), tak i co se zástavby týče. Přímo na jeho ploše stálo několik dnes již nedochovaných budov jako kupříkladu dnes již zcela zapomenutá kaple Božího těla.

Tento významný sakrální objekt byl úzce spjat s Karlovou snahou o založení hlavního města římské říše a jednou do roka zde byly ukazovány říšské korunovační klenoty a zbožným císařem shromážděné ostatky svatých, přivážené sem pro tuto příležitost z Karlštějna. Tento den svátosti byl natolik významný, že soudobí kronikáři zmiňují počet poutníků kolem 100 tisíc roku 1369 a v roce 1398 bylo poutníků tolik, že se ve městě prý nedostávalo chleba.

Původně dřevěná věž s ochozem byla na samém konci 14. století nahrazena kamennou osmibokou centrální stavbou s věncem čtvercových kaplí po obvodu a jejím patronem se stal sám český král Václav IV. Po skončení husitské revoluce byla do dvou kamenných desek vyryta čtyři kompaktáta stvrzující, že Čechové přijímající pod obojí jsou praví synové církve. Po bitvě na Bílé hoře připadla kaple jezuitům a po zrušení řádu byla nakonec kaple roku 1790 odsvěcena a do základů zbourána. Materiál jako náhrobní kameny byl použit na vydláždění chodníků a velká mramorová deska hlavního oltáře sloužila dokonce jako stůl před zájezdním hostincem za kostelem sv. Pankráce. Pouze desky s vyrytými kompaktátami byly zachráněny a dnes tvoří součást expozice v Muzeu hlavního města Prahy.

Novoměstské tržiště neboli Ungelt
Další budovou stojící na ploše náměstí byl Novoměstský ungelt, kupecké skladiště, zřízené již za Karla IV. jako protějšek obchodního Týnského dvora na Starém městě. Po přestavbě jejího gotického rázu se v tomto velkém zděném stavení ustálil obchod se slanečky a jinými mořskými i tuzemskými rybami a to až do doby dokud Novoměstským náležel monopol na tento druh zboží. Po zákazu dovozu ryb císařem  Josefem II. pozbyla slanečková bouda, jak byla lidově nazývána, svůj účel a byla městskou radou prodána vojenskému vozatajstvu. Nakonec v dalším století převládl názor o nereprezentativnosti této budovy situované v severní části náměstí a byla tak roku 1863 zbourána. Stejnému záměru byly již o dvacet let dříve podrobeny i nízké domky hyzdící především střed dosud nevydlážděného a blátivého náměstí.

Přeměna na městský park
O další podobě Karlova náměstí bylo rozhodnuto roku 1843, kdy bylo v jeho jižní části přikročeno k sadové úpravě a vysázeno lipové stromořadí od ulice Ječné ke Všeobecné nemocnici. Po zrušení plánu na výstavbu vojenského cvičiště bylo v roce 1870 přikročeno ke přeměně celé plochy náměstí na sad a jeho finální podoba je spojena zejména se jménem vynikajícího zahradního architekta Františka Thomayera. Ten nákladem přes 100 tisíc zlatých upravil sady na ploše takřka 42 tisíc m2 do podoby, které vydržely takřka dodnes. Park čítající na 350 stromů v 48 druzích je nyní součástí městské památkové rezervace.

Jiří UNGER

………………………………………………………………………………………………………………………

Aktuální pořádané akce:

………………………………………………………………………………………………………………………

Žádné Události

………………………………………………………………………………………………………………………

FOTOGALERIE:

………………………………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………………………………

KONTAKT:

………………………………………………………………………………………………………………………

Adresa:

Karlovo náměstí
120 00 Praha-Nové Město

GPS: 50°4’34.737″N, 14°25’11.997″E
GPS: 50.0763158N, 14.4199992E

Spojení:
Metro trasa B stanice Karlovo náměstí
Tram – 3, 4, 10, 14, 16, 18, 24, 52, 53, 54, 55 – Karlovo náměstí

Dopravní spojení:
Vyhledání spojení: klikněte zde
Informace o pražské dopravě: klikněte zde
Informace o pražské hromadné dopravě: klikněte zde

BEZBARIÉROVOST: ano

………………………………………………………………………………………………………………………

MAPA:

………………………………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………………………………

KE STAŽENÍ: TURISTICKÝ PRŮVODCE OKOLÍ

………………………………………………………………………………………………………………………

Zajímavé odkazy

Památky Praha 1: - zde
Památky Praha 2: - zde
Památky Praha 3: -zde
Pražský hrad: -zde
Královská cesta: -zde
Staroměstské náměstí: -zde
Karlův most:-zde
Letná: - zde
Židovská Praha: -zde
Petřín: -zde
Kampa: -zde
Vyšehrad: -zde
Pražské zahrady a parky: -zde 
Rubrika osobnosti Prahy: - zde

Rubriky: Pražské památky | Zanechat komentář
Památky: Karlovo náměstí
Osobnosti: Benedikt Roezl, Eliška Krásnohorská, Jan Evangelista Purkyně, Karel IV., Karolina Světlá, Leoš Janáček, Vítězslav Hálek

« « NOVÉ MĚSTO PRAŽSKÉ – originální stavební koncept | Kostel sv. Cyrila a Metoděje a vojenské odstranění Heydricha » »

Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.