Vstupte do světa pražských pověstí a setkejte se tváří v tvář s duchy a přízraky staré Prahy! Zveme vás do světa plného humoru, poezie a tajemna prostřednictvím interaktivní expozice, která osloví nejen děti, ale i studenty, dospělé a seniory, stejně jako celé rodiny či školní výpravy.
Starý židovský hřbitov na Smíchově
Tajuplný a záhadný židovský hřbitov najdete na Pražském Smíchově. První podnět o založení židovského hřbitova, podala Smíchovská židovská náboženská obec. Usnesla se tak v roce 1788 a právě toto datum je považováno za datum založení Starého židovského hřbitova na Smíchově, který je znám také pod názvem Starý radlický hřbitov. Stavba byla zahájena díky nedostatku místa na židovském hřbitově v pražském Josefově.
Rozcestník: Starý židovský hřbitov na Smíchově
Panoramatický pohled na Starý židovský hřbitov na Smíchově
(najeďte myší na obrázek a a pohybem kurzoru se začne pohybovat i obrázek)
Obecné informace
Hřbitov se ukrývá na zalesněné stráni nad Radlickou ulicí. Pokud se na ono místo hodláte vydat, naleznete jej po vystoupení na autobusové zastávce Kelnerka č. 231. Rozloha hřbitova je v současné době 1531 m2. Na území židovského hřbitova se zachovalo úctyhodných šest set náhrobků, které reprezentují převážně barokní sloh. Zajímavostí je datum, do kdy se pohřebišti pohřbívalo. Jako svědectví o posledním pohřbu slouží nejmladší náhrobek, nesoucí rok 1937.
Poslední odpočinek
Nyní bych ráda uvedla malý výčet osob, který nalezli poslední odpočinek právě v areálu hřbitova na pražském Smíchově. Mezi významné osobnosti, které jsou zde pohřbeny, bezesporu patří například hrob Jindřicha Taussiga (1837 – 1908). Tento muž byl totiž dlouholetým starostou pohřebního bratrstva. Můžeme zde nalézt i náhrobek Julie Roubíčkové, která zemřela v roce 1918. Julie byla prezidentkou Spolku židovských žen na Smíchově. Dále zde je možné spatřit náhrobky dalších významných osobností, mezi nimiž jsou lékaři, podnikatelé či právníci. Uložena je zde také urna německy píšícího básníka a překladatele české poezie Rudolfa Fuchse ( 1890-1942), který zemřel v londýnském exilu.
Rozcestník: Židovská Praha
V areálu
Původně zde stála stará synagoga, ale nedochovaly se žádné historické prameny o tom, jak vlastně vypadala. Na jejím místě byla v roce 1864 postavena nová prostorná stavba v novorománském slohu, jež byla v letech 1930 – 1931 zcela zmodernizována. V její jižní části byl pak založen nový hřbitov, který ale ten však nebyl tolik využíván. Po roce 1980 byl tedy zmenšen o celou severní část, ve které se nacházely dětské hroby.
V blízkosti samotného vchodu do hřbitova je umístěna pamětní deska zakladatelů hřbitova. Ráda bych tedy zmínila některá z nich. Mezi zakladatele je řazen například Ernst Werner, Alfred Trier, Samuel Löwitz, Markus Roubíček a Adolf Berg, který rovněž jako Rudolf Fuchs zahynul v exilu v Londýně.
Zub času
Po ukončení druhé světové války se o hřbitov nikdo nestaral a tak zapracoval zub času. Hřbitov začal pustnout, hroby obrostly plazivým břečťanem, také zde vyrostla řada náletových rostlin. K výraznému chátrání a zhoršování stavu pochopitelně přispěly i přírodní podmínky, které nebyly vždy přívětivé. Dalším negativním aspektem byly stále častější návštěvy skupin vandalů, které si na konto připsaly poničení přibližně padesáti hrobů. Po roce 1990 se hřbitov konečně dočkal zasloužené opravy a údržby. Porost byl vykácen, a celkově došlo k rekonstrukci areálu hřbitova.
Pokud tomu dovolí finanční prostředky, bude řada náhrobků opět vztyčena. Na rekonstrukci byla vyčleněna Městskou částí Praha 5 částka ve výši dvě stě tisíc korun. Tento hřbitov bohužel nepatří mezi památkově chráněná místa, proto na jeho rekonstrukci nelze využít dotačních možností.
………………………………………………………………………………………………………………………
Aktuální pořádané akce:
………………………………………………………………………………………………………………………
Žádné Události………………………………………………………………………………………………………………………
FOTOGALERIE:
………………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………………
KONTAKT:
………………………………………………………………………………………………………………………
Adresa:
U Starého židovského hřbitova
Praha 5 – Smíchov
Spojení:
Bus 231 do stanice Pod Kesnerkou – dále do ulice Pajerova a na začátku parku se dejte doleva až k přijdete ke hřbitovní zdi.
Hřbitov je v současné době zamčený a vstup je možný pouze přes zídku na vlastní nebezpečí !
Dopravní spojení:
Vyhledání spojení: klikněte zde
Informace o pražské dopravě: klikněte zde
Informace o pražské hromadné dopravě: klikněte zde
GPS:
50.058304, 14.401015
………………………………………………………………………………………………………………………
MAPA:
………………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………………
KE STAŽENÍ: TURISTICKÝ PRŮVODCE OKOLÍ
………………………………………………………………………………………………………………………
-
Zajímavé odkazy
Památky Praha 1: - zde
Památky Praha 2: - zde
Památky Praha 3: -zde
Pražský hrad: -zde
Královská cesta: -zde
Staroměstské náměstí: -zde
Karlův most:-zde
Letná: - zde
Židovská Praha: -zde
Petřín: -zde
Kampa: -zde
Vyšehrad: -zde
Pražské zahrady a parky: -zde
Rubrika osobnosti Prahy: - zde
« « Valdštejnská zahrada | Rudolfinum nese název po princi Rudolfovi. Byl zde i parlament » »
Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.
Teď na wikipedii čtu, že je památkově chráněn a vstup není možný, tak jak to je?
Záleží co máte pod pojmem není možný vstup. Branka je sice občas zamčená, ale zeď je naprosto rozpadlá a jde přes ni projít do hřbitova. My Vám to nedoporučujeme je to na vaše osobní nebezpečí . Jinak to máte přímo napsáno v článku, stačí si článek pořádně pročíst . S pozdravem PCL
Chci se zeptat – na vlastní nebezpečí, co tam na mě může číhat? Moc mě láká se tam vydat, ale zase nemám ráda až tak moc adrenalinu třeba s hlídacími psy apod. Děkuji!
Nemůžeme nikomu doporučit tam chodit, protože se jedná o nepřístupný prostor, ale přehnaný adrenalin od toho nečekejte.
Dobry vecer, byli jsme tam pred dvemi lety, natrefili jsme na hrbitov prave od spodni rozpadle zdi, kterou jsme prosli na hrbitov, bylo to na podzim, brodili jsme se listim pod kolena, ale zazitek uzasny, nic takoveho jsem nevidela. A pak na nas zacala kricet pani z domku nad hrbitovem,’co si to dovolujeme tam chodit, ze je sabes. Tak to bylo jedine nebezpeci, ktere nas potkalo.