PRAGUE CITY LINE – Poznej Prahu sám

ČVUT – Technika se v Praze učila nejdříve v bytě

Budova, o které budeme na následujících řádkách psát, stojí na rohu Resslovy ulice a Karlova náměstí. Byla postavena již v roce 1875 a vyšla z tužky architekta Ignáce Ullmana. Stále nevíte, o kterou budovu jde? Nevadí, prozradíme. Je to budova Českého vysokého učení technického.

-

Rozcestník:vše o Českém vysokém učení technickém na Karlově náměstí

Historie místa:
Před založením Nového Města pražského se zde rozkládal nezastavěný pozemek, na jehož jižním konci byla zahrada Křížovníků. Po Křížovnících však nezbyl klášter, ale jen kaple Božího hrobu stojící na dvoře domu Na Zbořenci 12. Na nádvoří stával kostel zasvěcený sv. Petru a Pavlu již v roce 1115. Při něm byl asi roku 1190 založen husitský klášter Křížovníků právě Božího hrobu.

Husitské války, ale udělaly své a kostelík byl drasticky pobořen. Trvalo několik let, než se někteří Křížovníci vrátili. Komunita, ale živořila a následně roku 1531 zanikla. Románský kostel zůstal zříceninou.

O téměř dvě stě let později odkázal bohatý měšťan Mazánek částku deseti tisíc zlatých na stavbu nového kostela. Částka však nestačila. Až za přispění císaře Karla VI. se podařilo boží stánek postavit. S kostelem byla postavena i ona zmíněná kaple Božího hrobu. Nešťastný osud, který si tak rád se stavbou pohrával opět zaútočil. Tentokráte ve formě josefínských reforem. Roku 1785 byl klášter zrušen a dán k dispozici vojenskému eráru. Po něm se do budovy nastěhoval sklad dekorací Národního divadla. Celý komplex, kromě kaple byl nakonec zbořen a přenechal tak místo dnešnímu ČVUT. Kaple již neslouží svému účelu.

Historie ČVUT:
Už na počátku 18. století požádal Christian Josef Willenberg císaře Leopolda I. o souhlas vyučovat inženýrství. Teprve císařův syn Josef I., který ho na trůnu vystřídal, v roce 1707 reskriptem nařídil českým stavům zajistit v Praze inženýrskou výuku. Z různých důvodů k tomu dlouhou dobu nedošlo, v říjnu 1716 tedy Willenberg svou žádost zopakoval a po císařské urgenci byla konečně 9. listopadu 1717 dekretem českých stavů ustanovena Willenbergova profesura, respektive první inženýrská profesura ve střední Evropě. Roku 1718 začala výuka. Zpočátku učil Willenberg ve svém bytě v dnešní Mostecké ulici pouhých dvanáct studentů, s postupem času postupně studentů, byt nestačil a výuka se přestěhovala do vhodnějších prostor. Zpočátku byla výuka zaměřena zejména na vojenství, zeměměřictví, kartografie, odvodňování či mechanismy zvedání těžkých břemen. Tyto předměty byly jedny z hlavních motivací pro zavedení výuky.

Druhý profesor:
Po odstoupivším Willenbergovi se stal šéfem Jan Ferdinand Schor, tedy stavitel vodních staveb v povodí Vltavy a autor na škole využívané učebnice matematiky. Za jeho působení se začala navíc vyučovat optika, perspektiva, technické kreslení a geografie. Třetím profesorem byl František Antonín Herget, vrchní zemský stavební ředitel a významný zeměměřič. Už tehdy se škola zaměřovala hlavně na civilní inženýrství, zejména stavební.

Stěhování do Klementina.
V září 1776 Hergetovi povolila císařovna Marie Terezie využívat k výuce Klementinum, v roce 1786 se škola přestěhovala do budovy bývalého Svatováclavského semináře v dnešní Husově ulici. V roce 1787 byla Stavovská inženýrská škola na základě dekretu císaře Josefa II. spojena s pražskou univerzitou. V roce 1798 vytvořil František Josef Gerstner koncept přetvoření inženýrské stavovské školy na polytechniku. V roce 1863 schválil císař František Josef I. Organický statut Polytechnického ústavu, čímž byla provedena reforma polytechniky, v rámci které se představitelem školy stal volený rektor.

Studenti byli rozděleni do čtyř odborů. Jako rovnoprávný vyučovací jazyk byla k němčině uznána čeština. Rozpory mezi českou a německou částí profesorstva však necelých šest let poté vedly k rozdělení na český a německý ústav. Česká část se v roce 1874 přestěhovala do nově postavené budovy na Karlově náměstí.

Roku 1875 byly do té doby zemské ústavy zestátněny. V roce 1902 vydal profesorský sbor doporučení přijímat ženy jako řádné posluchačky. Doporučení bylo schváleno.

Stále se však nehovořilo o ČVUT, tedy jménu školy, kterou známe dnes.

ČVUT v samostatném Československu:
Po vytvoření Československé republiky byla škola výnosem Ministerstva školství a národní osvěty Československé republiky z roku 1920 přeorganizována – název se změnil na České vysoké učení technické, místo odborů řízených přednosty byly zavedeny vysoké školy řízené děkany, v čele akademického senátu stál rektor. Tehdy ČVUT tvořilo svazek sedmi vysokých škol.

ČVUT a II světová válka:
Rok 1939 byl, tak jako pro všechny české vysoké školy tragický, snad až devastující. České vysoké učení bylo 17. listopadu 1939 uzavřeno. Důvodem byla, II.  světová válka a protinacistická demonstrace studentstva. Celých šest let trvalo, než se učeníc opět zmátořilo. Důsledkem bylo, že některé budovy nebyly dostaveny.

Za dob vlády komunismu se ještě škola několikráte přeorganizovala. Vyučoval se zde,  mimo jiné, také  marxismus – leninismus nebo branná výchova.

Probrali jsme historii a přiblížíme si v krátkosti současnost. Předně můžeme zmínit, že jde o veřejnou vysokou školu univerzitního typu a patří, vzhledem ke svému technickému zaměření k nejstarším univerzitám světa.

Dnešní stav:
Kupříkladu v roce 2009 škola nabízela na 7 fakultách 85 studijních programů respektive 323 oborů, které studovalo celkem 23 363 studentů. Minulý rok nově vznikla Fakulta informačních technologií.

………………………………………………………………………………………………………………………

Aktuální pořádané akce:

………………………………………………………………………………………………………………………

Žádné Události

………………………………………………………………………………………………………………………

FOTOGALERIE:

………………………………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………………………………

KONTAKT:

………………………………………………………………………………………………………………………

Adresa:
Karlovo náměstí 13
120 00 Praha-Nové Město

GPS: 50°4’34.486″N, 14°25’7.070″E
GPS: 50.0762461N, 14.4186306E

Budova není veřejnosti běžně přístupná

Spojení:
Metro trasa B stanice Karlovo náměstí
Tram – 3, 4, 10, 14, 16, 18, 24, 52, 53, 54, 55 – Karlovo náměstí

Dopravní spojení:
Vyhledání spojení: klikněte zde
Informace o pražské dopravě: klikněte zde
Informace o pražské hromadné dopravě: klikněte zde

………………………………………………………………………………………………………………………

MAPA:

………………………………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………………………………

KE STAŽENÍ: TURISTICKÝ PRŮVODCE OKOLÍ

………………………………………………………………………………………………………………………

Zajímavé odkazy

Památky Praha 1: - zde
Památky Praha 2: - zde
Památky Praha 3: -zde
Pražský hrad: -zde
Královská cesta: -zde
Staroměstské náměstí: -zde
Karlův most:-zde
Letná: - zde
Židovská Praha: -zde
Petřín: -zde
Kampa: -zde
Vyšehrad: -zde
Pražské zahrady a parky: -zde 
Rubrika osobnosti Prahy: - zde

Sekce: Významné domy
Rubriky: Pražské památky | Zanechat komentář
Památky: České vysoké učení technické na Karlově náměstí

« « Tančící dům nejlepší architektura konce 20. století | Emauzy – klášter se slovanskou liturgií a Remešský evangeliář » »

Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.