Bezbariérová trasa Prahou: Letohrádek Hvězda – Strahov
Naše dnešní projížďka nás zavede mimo centrum Prahy do míst, které jsou velmi silně spjaty s naší historií a současně jsou v zeleni krásných parků. Seznámíme se oborou Hvězda a letohrádkem v jejím středu, který vypovídá mnohé o jeho staviteli Ferdinandu Tyrolském, synovi panovníka Ferdinanda I. a Anny Jagellonské, který ač se dostal do českých zemí v době velkého protihabsburského odporu po potlačeném stavovském odboji v roce 1547, dokázal si získat sympatie nejen české šlechty, ale i široké veřejnosti. Toto místo je také spjaté s rokem 1620 a bitvou na Bílé Hoře, která se konala jen pár kroků od obory. V druhé polovině trasy se vydáme téměř sportovním tempem přes in-line bruslařský areál parku Ladronka až ke Strahovskému stadionu, který nám připomene dějiny o pár století mladší. Celá trasa je z bezbariérového hlediska nenáročná a příjemně odpočinková.
- Začátek trasy: dopravní hřiště Hvězda – bus
- Konec trasy: Strahovský stadion autobusová zastávka č.176 (směr Karlovo náměstí), č.217 (směr Dejvická, Knížecí metro)
- Délka trasy: 6 km
- Čas jízdy: 2 hodiny
- Zaměření: přírodovědné, historie, sportovní
- Obtížnost: nejlehčí
Od autobusové zastávky Vypich směřujeme ke křižovatce Ankarská a Na Vypichu. Pro tuto cestu nejlépe zvolíme chodník po levé straně vozovky. Po necelých padesáti metrech jízdy zatočíme vlevo a pokračujeme ulicí Na Vypichu podél dopravního hřiště až k boční vstupní bráně obory Hvězda. V tomto úseku trasy je převážně asfaltový povrch. Místy je narušen výtluky, kterým je nutné se pozorně vyhýbat. Po průjezdu bočním vchodem do areálu se širokou cestou vpravo podél budov napojíme na jednu z hlavních cest oborou. Až k letohrádku Hvězda budeme projíždět parkovou úpravou mezi vzrostlými buky, duby nebo habry. Cesta, jak již bylo napsáno vede po rovině na šotolině, za sucha je pohodlná, po dešti je třeba k jejímu zvládnutí vyvinout trochu větší sílu. Pokud na tuto vyjížďku vyrážíte s doprovodem, tak Vám nebude činit žádné potíže. Po přibližně patnácti minutách jízdy dojedeme k letohrádku Hvězda.
Obora Hvězda leží v těsném sousedství Bílé Hory a zaujímá rozlohu téměř 86,5 hektarů. V roce 1534 ji založil pro účely královské honitby panovník Ferdinand I. V roce 1555 Ferdinandův mladší syn Ferdinad Tyrolský, místodržící v Čechách, nechal v jejím středu vybudovat dodnes stojící letohrádek s typickou šesticípou hvězdou v půdoryse. Obora Hvězda však nejvíce vstoupila do naší historie jako místo, kde se 8.11.1620 odehrála proslulá bitva na Bílé Hoře, která zásadně změnila české dějiny. Dnešní vzhled obory pochází z roku 1797, kdy byla přeměněna na anglický park se třemi alejemi. Větší část obory je v rovině, proto je také vhodná pro bezbariérové výlety.
…………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………
Letohrádek Hvězda je bezbariérově přístupný v přízemí po dřevěném nájezdu. Tato nájezdová plošina zde není umístěna trvale, ale její přistavení je nutné si vyžádat u správce letohrádku, nebo u pokladny se vstupenkami. Nyní se zde budeme chvilku věnovat historii letohrádku, která velmi mnoho vypovídá o jeho staviteli „osvíceném“ Ferdinadu Tyrolském. Ferdinad se, jako v té době mnozí vzdělaní lidé, orientoval na umění a alchymii. Během svého života byl ovlivněn novoplatónskými idejemi a hermetismem, vyznávajícím principy harmonie, proporcí, symetrie, číselnou symboliku. V tomto duchu zvolil také podobu stavby s centrální dispozicí, odpovídající heliocentrické představě o uspořádání vesmíru – architektura byla analogickým odrazem makrokosmických dějů v díle člověka. Šesticípá hvězda (hexagram), vzniklá spojením dvou rovnostranných trojúhelníků, navíc symbolizovala spojení dvou protikladných sil do vzájemné harmonie, osvěcovala a dodávala životní sílu. Zjevením hvězdy – komety bylo předznamenáno i narození Ježíše. V půdorysu stavby se objevuje i symbolika hvězdy pěticípé, pokud se odmyslí paprsek vyhrazený schodišti. Do pentagramu bývala tradičně vpisována rozpažená postava člověka (viz Leonardo da Vinci). Proporcím stavby odpovídala také původní střecha, která byla špičatější. Její výška byla stejná jako délka strany trojúhelníka z půdorysu. Dnešní podoba střechy vznikla koncem 18. stol. v souvislosti s přestavbou letohrádku dle nařízení Josefa II. na prachárnu. Ani rok položení základního kamene letohrádku, 1555, nebyl zvolen náhodně. Šlo o 311. lustrum po narození Ježíše, tj. pětileté období (311×5), po němž se ve starém Římě konaly očistné oběti. R. 311 n. l. také poprvé udělil římský císař Galerius náboženskou svobodu křesťanům. Čtyři úrovně stavby odpovídají čtyřem živlům: podzemí – země, bohatě vyzdobené přízemí – voda, prvé poschodí – vzduch, druhé poschodí s velkým sálem a pyramidovitým stropem – oheň.
Po prohlídce letohrádku a jeho okolí zde můžeme strávit pár chvil u příjemného občerstvení. V bezprostřední blízkosti je bezbariérová toaleta. Další cesta nás zavede před vstupní branou letohrádku vpravo, podél parkové úpravy trávníku obklopeného lavičkami na druhou hlavní cestu oborou Hvězda vedoucí až k hlavní vstupní bráně, u níž uvidíme sochu Jana Roháče z Dubé. Vstupní branou vyjdeme do ulice Lidská, kde po pár metrech odbočíme vpravo. Tím navážeme na ulici Na Vypichu, kterou sjedeme až na křižovatku ulicí Ankarská.…….celá trasa včetně detailního popisu terénu je ke stažení v PDF formátu zde
Trasa je součástí publikace PRAGUE CITY LINE – PRAHOU BEZ BARIÉR, celá publikace ke stažení v PDF formátu zde
Objednání tištěné publikace PRAGUE CITY LINE – PRAHOU BEZ BARIÉR – zdarma – zde
« « Staroměstské náměstí – orloj i poprava českých pánů | Nemocnice milosrdných sester svatého Karla Boromejského » »
Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.